Nová Mapa království Českého. Čechy jihozápadní (Česko) Kotyška, Václav Hanf, Norbert Bursík & Kohout 1897 1897 1:200 000. Užívání v Protektorátu. Vlajka Protektorátu Čechy a Morava fakticky užívána od 15. března 1939 do 19. září 1939. Po okupaci 15. března 1939 a zřízení Protektorátu výnosem o zřízení Protektorátu Čechy a Morava, se jako státní vlajka fakticky užívala dosavadní československá vlajka ukotvena v zákonech. Jako symbol Západní Čechy. Západní Čechy jsou tvořeny mírně zvlněnou zalesněnou krajinou s nížinami u řek, procházející až do poměrně členitého terénu Českého lesa. Jde o oblasti Plzeňsko (Plzeň a okolí), Chodsko a Český les na hranicích s Bavorskem. V této oblasti převládají původní jednopodlažní dřevěné stavby Jihlava je moravské město, které se ale rozrostlo i do Čech. Řada obcí podél hranice má zemské přízvisko a hranice prochází Ostravou i Frýdkem-Místkem. A proč už tato hranice v podstatě neexistuje? Hranici zrušili komunisté v roce 1948 a po revoluci ji navzdory slibům odmítli obnovit novodobí plánovači krajů. PROTEKTORÁTNÍ SPRÁVA. Protektorát Čechy a Morava měl 48 901 km2 a 7 456 000 obyvatel. Neměl podstatné znaky státu. Postrádal vlastní území – Čechy a Morava byly prohlášeny za součást Velkoněmecké říše. 1. Protektorátní prezident – stál v čele autonomní vlády, od 16. 3.1939 do 5. 5. A Cseh–Morva Protektorátus, korabeli megnevezéssel Cseh-Morva Védnökség [1] ( csehül Protektorát Čechy a Morava, németül Reichsprotektorat Böhmen und Mähren) a Harmadik Birodalom által korábban már megszállt nyugat-csehszlovákiai területeken 1939. március 15-én létrehozott protektorátus ( védnökség ). A protektorátus Série poštovních známek z Protektorátu Čechy a Morava č. 100 a 101 s deskovým číslem vlevo dole - Německý Červený kříž (dobročinné známky), ** (čisté). 100,00 Kč. Je 16. března 1939 a Hitler vydal výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Formálně stojí v čele protektorátní správy s označením státní prezident Emil H G2AxR.

hranice mapa sudety protektorát čechy a morava